I čokoláda je sladká, ale z lásky se nekazí zuby...

Hráz

18. června 2006 v 12:41 | Zdenda |  Myšlenky
Sám bojuji s časem, tlačím ho, ptám se kdo jsem, zda jsem jen ta loutka živá, co ulicí se loudá, či jsem to já, ten písek sypký, co prsty protéká Ti...a mizí v černém kanálu, proudem vody unášen...
... když tu náhle svítí světlo,silná tma ted v záři mizí a silný proud je zkrocen hrází...
hráz, co drží tento proud je krásná hrdá pevná stavba...je složena z velkých kmenů, je složena z kamarádů....
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 jakudo jakudo | E-mail | Web | 20. června 2006 v 14:54 | Reagovat

důležité je, aby těch kamarádů bylo co nejvíce a pevně věřím, že Ty jich máš vážně hodně:) a myslím, že se na ně můžeš i spolehnout

2 Zdenda Zdenda | 23. června 2006 v 18:42 | Reagovat

Kubíku ...na světě je moc lidí co mi pomohlo,na většinu z nich se mužu spolehnout(já to vím...oni to ví)...ale nemužu zapominat samozřejmě na rodinu...moc pomohla a pomáhá...

no ale abych to nejak ukončil...snad jako Chris Martin?:) ..."I´m going back to the start...."

3 jakudo jakudo | Web | 23. června 2006 v 23:15 | Reagovat

...krásné zakončení. Líp bych to nevystihl.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.